Leden 2014

hodnocení pár filmů

17. ledna 2014 v 8:05 | Eťa ♥
Ahoj, vítej na mém blogu.
Rozhodla jsem udělat hodnocení pár filmů, no asi to bude doporučení, protože budu vybírat filmy který se mi líbily a proč.
1.Drž Hubu:
tenhle film jsem měla hodně ráda a pořád mám, ale ne tak moc. MOhla jsem se na něj koukat pořád. Je to super francouzská komedie s Jeanem Renem a Gérardem Depardieu. Oba dva se setkají ve stejné věznici a tím to vše začíná. Neustále střídají auta a není možné aby jste se u toho nezasmáli, doporučuji. Z pěti hvězd bych muá dala pět.
2.Hobbit:
Super film, muselo ho prostříhat a udělat klíčování a všechny úpravy snad věčnost. Hmm... nevím jestli to je tím, že tam jsou oba moji oblíbení herci (Benedict Cumberbatch a Martin Freeman), ale film se mi moc líbil. Druhej jsem bohužel ještě neviděla, ale už se na něj těším. 4 a půl hvězdy.
3.Hunger Games:
Je to super film i Knihy, způsobem jakým to je natočené se mi velmi líbí i ten nápad kulisy... Supeer, těším se až se kouknu na dvojku, ano vím, že už vyšla ale ještě jsem neměla čas se na ní kouknout, chtěla jsme na to jít do kina když jsem byla v česku, ale neztihla jsem to a pak už jsme odlítali zpátky od Izraele.Pět hvězd!!!
4.Shelrock:
Budu se konkrétně vyjadřovart k tomu britskému, poprvé jsem viděla amerického Shelrlocka ze staré doby a na toho britského jsme se vůbec nechtěla koukat, protože si mi nelíbilo, že je to vnové době a přišlo mi, že Benedict Cumberbatch a Martin Freeman se do svých rolí nehodí. OMYL! Když mě brácha přinutil se na to kouknout, tak jsem se do toho zamilovala, fakt super filmy!!!! A herci jsou výborní, zbožňuju Sherlockaaa! Třetí série je taky super, ale bohužel je každej film z třetí série od jinýho režséra, což mě konkrétně moc nevadí, spíš mýmu bráchovy, protože si zvykl na ten styl toho starého režiséra. :D 300 hvězd (okej to nejde je jich pět :D).
5.Star Trek do temnoty:
Dobře, dobře, přiznávám na tenhle film jsem se koukla jenom protože hlavní roli hraje Benedict Cumberbatch ( stejný herec co hraje Sherlocka ), ale na tom přece nesejde :D . Film to byl dobrej tak jako tak a líbily se mi na něm triky a popravdě jsem nečekala že je Khan podvede :D . Každopádně 4 a třičtvrtě hvězdy :D .
Tak to bylo pět filmů a moje hodnocení, přeji hezký výkend a do komentářů mi můžete napsat co je váš oblíbený film a proč. Zítra se kouknu na Sherlocka třetí série třetí film, už se strašně těšíím :D. Tak ahoooj...



Všichni to stejné

10. ledna 2014 v 11:45 | Eťa ♥ |  moje povídky
Ahojjj, už dlouho píšu knihu a asi vám dám přečíst co zatím mám, ještě jsem nikdy neslyšela na tu knihu názor tak mě to zajímá. Jmenuje se:
VŠICHNI TO STEJNÉ
29.srpna 2052
ÚVOD
Tento příběh se odehrává v Damalvu v roce 2049. V Damalvu je předpis který musí dodržovat každý občan Damalvu. Každý musí nosit uniformu vybranou prezidentem, jen v sobotu a v něděli můžou nosit co chtějí. Ale to není vše v předpisdu stojí co přesně v kolik hodin má každý dělat. Damalv býval nádherný než ho obsadili Datakomtisti. Jmenuje se Damalv což znamená "Domov a mír a lásku všem." Vždy použili jen první písmeno. Je to vlastně ironie, Damalv byl založen aby ti kteří jsou v bezpráví a nebo ti co nemají kde žít našli v Damalvu domov, a teď ho obsadili Datakontisti. V Damalvu by jste asi před třemi roky nenašli žádného zloděje ani vraha a srážky ve vzduchu když jste jeli v autě se stávali minimálně, protože řidiči byli ohleduplní.
-"Abi, pojď jíst."
-" Už jdu mami."
A tady už začíná náš příběh.
O TŘI ROKY ZPÁTKY
29.srpna 2049
PÁTEK
-"Všechno nejlepší, Abi!"
-"Díky, babi."
-" Tady máš 5 tisíc. Vím je to málo, ale v tom svém důchodu ti nemohu dát víc. A neutrať to hned!"
-"Neboj." ujistila jsem ji a běžela jsem ven.
Možná bude dobré dodat, že rodiče mi umřeli když mi bylo 5, před deseti lety. Nikdo neví jak, každý říká, že nějak jinak. Zvykla jsem si a teď žiju veselý život s babičkou skoro uprostřed Damalvu. Je mi 15 a babičce je 60. Každý příchod nového člověka se slavil, aby se tam hned od začátku cítil dobře. Nasedla jsem do svého auta a vzlétla. Doletěla jsem do centra a zaparkovala ve vzduchu auto. Všimla jsem si, že se zrovna slaví příchod někoho nového, tak jsem si řekla, že se připojím.
-" Tak doufám, že mě přijmete mezi sebe." domluvil kluk, který tu byl zřejmě nový. Všimla jsem si, že nedaleko stojí Michal (můj kamarád).
-" Jak se jmenuje, ten nový?" zeptala jsem se.
-" Dapát, to je příjmen a jméno nevim, nejsem tu od začátku, ale příjde mi docela sympatickej. Vysvětloval proč sem přijel. Prej jeho táta byl v tý radě která Damalv vytvořila. A nechal se přejmenovat na Dapát takže se tak jmenuje i jeho syn." a ukázal na toho kluka.
-" A jeho jméno je složený ze slova Damalv a pátek, protože v pátek Damalv vznikl. Za týden má16 leté výročí."
-" To je zajímavý, ale proč tady teda ten kluknebydlí od svýho narození?"
-"To nevim." odvětil a otočila hlavu na toho kluka.
Zrovna scházel schody a začal si povídat s učitelem fiziky. Asi bude chodit do mojí třídy. Take zjistim jeho jméno. Pousmla jsem se.
-"Martine, nevíš jestli říkal do jaký školy bude chodit?"
-" Říkal, že si ještě nevybral, ale myslím, že asi do tý druhý. Jeho rodiče jsou asi hodně bohatý, když pomáhali stvořit Damalv. Proč by chodil do tý horší?"
-" Asi máš pravdu."
-" Jo a málem bych zapoměl, musš jít se mnou!"
Martin mě popadl za ruku a běželi jsme přes náměstí do úzké uličky mezi domky. Šli jsme pořád rovně a potom jsme zahnuli doleva do dalš uličky.
-" My jdeme k tobě domů?" zeptala jsem se.
-" Ne, uvidíš. Počkej a zavzál mi oči šátkem.
-" Naco jsi mále zapoměl?" vyhrkla jsem zvědavostí. -" Pozor teď bude schod, nadzvedni nohu."
-" Takže jdeme k vám domu!? Ale u vás to nevoní mechem. My jsme v lese?"
-" Tak a sundej si šátek!" sundala jsem si ho s takouvou rychlostí a byla jsem tak napnutá a zároveň jsem vůbec nevěděla o co jde.
-" Všechno nejlepší." vykřikl Martin.
Byla jsem v lese a přede mnou stál dřevěný domek."
-" Říkala jsi, že jsi si to chtěla vždycky vyzkoušet spát v lese nebo ve starém dřevěném domku jako ve staré době. Tak tady to je."
-"To je úžasný jdu se zeptat babičky jestli můžu."
-" Už jsem se jí ptal a říkala, že tu můžeš spát až do konce prvního týdne školy."
-" No super jedu domů a vezmu si věci. Jedeš se mnou?"
-" No jasně, aspoň pozdravím tvojí babičku."
Šli jsme z lesa a procházeli jsme uličkou. Potom jsme zahli doleva a další uličkou až na náměstí kde stálo moje auto.
-" Prosím, nasedni si."
Auto se hned vzneslo a letěli jsme nad náměstím až ke mně domů. Celou cestu jsme oba dva mlčeli. Já a Martin jsme nejlepší kamarádi, ale přísahám, že mezi námi nic není. A ani bych nechtěla. Otiskla jsem svůj prst a nechala jsem si naskenovat oči. Našemu domovnímu počítači jsem oznámila, že přišel Martin.
Vstoupili jsme dovnitř a všude prázdno. Na stěnách nebyli videa a nikde nábytek ani babička.
-" Babi jsi tu? Haló, je tu někdo?"
-"Co se stalo?"doběhl Martin.
-" Nevím nic tu není ani babička ne."
-"Rozdělme se. Ty si vezmi první patro a já druhý. Potom se sejdeme v obýváku."
Jenom jsem kývla a se strachem jsem se rozeběhla. Vběhla jsem do obýváku, rychle jsem ho projela očima a babička nikde. Rozběhla jsem se do kuchyně tam také nic. A v jídelně taky nikdo nebyl. Nečekala jsem až příjde Martin a rozběhla jsem se po schodech nahoru. Tam seděl Martin na zemi a něco četl.
-"Co to máš?"zeptala jsem se
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...